21. květen 2011 - Aminostar MMČR, Třinec

Máme za sebou Aminostar MMČR 2011 v Třinci - dosud největší a nejkvalitnější soutěž od vzniku ČSNS, o. s., která v ČR tyto soutěže v naturální kulturistice pořádá. Celkem 110 v naprosté většině kvalitně připravených závodníků zcela odpovídá trendu rostoucí obliby a kvality naturální kulturistiky v ČR. S Marťou jsme věděli, že nás čeká "Velká třinecká bitva", stejně těžká a surová, jako průmysl tohoto slezského města.

 Z Martina se stává ostřílený závodník. Natřený byl s malou asistencí doslova během pár minut a s předstihem vletěl do rozcvičovny pumpovat svaly. Bohužel, na semifinále to nebylo úplně ono. Marťa působil plochým dojmem a nedostatečně vylézaly nohy. Nebylo však sporu o tom, že z 11 lidmi obsazené kategorie míří do finále. To bylo pro vysokou účast závodníků otevřeno pro osm lidí. Ve zbývajícím čase do finále Marťa zkoušel vyladit formu a povedlo se! Nejspíš zafungovala kombinace zmrzliny a nealko piva. Ve finále už byly svaly podstatně plnější a víc vylézaly. Těžko hádat, možná, kdyby přišla forma už v dopolední části, mohl brát Marťa o něco vyšší příčku. V tak narvané kategorii je ale osmé místo dobrým výsledkem. Marťa jednoznačně bodoval zádovými postoji... jeho latissimy táhnoucí se od širokých ramen prakticky až k zadku patří mezi nejlepší v jeho kategorii. Krásným zádům nezůstávají nic dlužny tricepsy a velká lýtka. Naopak jistou slabinou stále zůstavá prsní svalstvo. Toho si je Marťa dobře vědom a za poslední rok na něm zapracoval. Pevně věřím, že do dvou let to Marťas srovná ;-).

 Já to neměl o nic jednodušší. V kategorii se mi sešel výběr toho nejlepšího, co může naturální kulturistika nabídnout. Přesto jsem nic nevzdával a s chutí mně vlastní bojoval o finále. Co se rozhodně povedlo byla barva - podle mnohých patřila k nejlepším na pódiu. Konečně vím, jak na to! Hodnotit sám sebe nechci, proto použiji slova těch, kteří mé počínání sledovali a věřím, že disponují "kulturistickým okem". V Třinci jsem závodil v životní formě, dosud jsem tak nikdy nevypadal. Mezi silné stránky mé postavy patří takřka učebnicově poskládané břišní svaly a dobrý objem stehen. Naopak pozadu stále zůstavají hlavně záda a vůbec objem horní poloviny těla. Nohy, ač objemné, se zatím nedaří dostatečně separovat. Slabá lýtka nejsou v mé kategorii handicapem, mezi vysokými chlapy je nemá téměř nikdo. Každopádně, byť jsem se od minulého roku o kus posunul, elita mé kategorie mi zůstává nahony vzdálená. A vzhledem k letošní obsazenosti nebylo nepostoupení do finále zklamáním.

 Kvalitu pěti nejlepších chlapů z mé kategorie posuďte sami:

Do Třince nás přijeli podpořit oddíloví kolegové - Nikola Mitáš a Zdena Hruška i se svými milými polovičkami. A jejich přítomnost byla v hledišti patrná, díky moc za podporu!

 Protože jsem chtěl do Třince přijet vydřený jak to jen půjde, podstoupil jsem klasickou superkompenzaci a odvodnění. Obojí, zdá se, zafungovalo jak má. Čtyři kila vody dolů, ta přeschlá držka a zapadlé oči hovoří za vše :D! Marťa podstoupil de facto totéž, navíc už druhý týden po sobě (závodil už minulou sobotu v Belgii). Proto není divu, že jsme byli vyprahlí a vyhládlí jako snad nikdy. To, co vidíte na fotce dole je jen část toho, co každý z nás bezprostředně po závodě zbágroval ;-). A ještě taková perlička - do nedělního odpoledne jsem natáhl 4, a Martin dokonce 7 kg!!

 Bohatý rautík v krásném prostředí a ve společnosti přátel z kruhů naturální kulturistiky byl tou nejlepší tečkou za tímto krásným sportovním dnem.

Na úplný závěr bych si neodpustil dvě věci. Za prvé - vyseknout hlubokou poklonu organizátorům za perfektní práci! I přes rekordní účast všechno klapalo, program začínal i končil přesně dle propozic, jelo to jako na drátkách. A co hlavního, přátelé, v Třinci byl na finále "plný dům"! Skutečně, hlediště kulturního domu Trisia bylo zaplněno do posledního místečka a nemálo lidí stálo na schodech, aby mohli tuto událost sledovat. Po organizačním propadáku, kterým bohužel bezesporu bylo MČR minulý týden u nás v Uherském Hradišti, byly třinecké závody jasnou ukázkou toho, jak má organizace soutěže v kulturistice vypadat. Ti, kdo mohou srovnávat ví, o čem mluvím. A za druhé bych na tomto místě chtěl poděkovat kamarádovi Jendovi Cahovi (na obrázku s Martinem) za pomoc v přípravě. O tomhle klukovi v našem sportu ještě moc uslyšíme, to mi věřte ;-)!

Petr Juriga