28. květen 2011 - MMSR Veľký Grob

Další soutěž jarní sezóny je za námi. Tentokrát Mezinárodní mistrovství Slovenska, které se konalo v sobotu v nevelkom Veľkom Grobe. Místo konání není náhodné. Vždyť starostou pořadatelské obce není nikdo jiný než pan Viliam Rigo, jehož osoba je po léta spojená se slovenskou naturální kulturistikou. Do Grobu jsem tentokrát cestoval v doprovodu své novopečené trenérky Romči, a ta si ve své premiérové roli počínala takřka profesionálně ;-). Barva opět famózní, no ne?

S Michalem Pliešovským, tady teprve budoucím mistrem Slovenska v naší kategorii (muži nad 180 cm).

Po předchozím týdnu, kdy se v Třinci konaly MMČR se přímo nabízí srovnání české a slovenské mistrovské soutěže. Pravda, Veľký Grob je navzdory svému názvu malá obec. Přesto disponuje pěkným kulturním domem s dostatečným zázemím pro kulturistickou soutěž. Leč kulturní dům Trisia v Třinci je odhadem čtyřnásobný, s většími a honosnějšími prostory. Závodníků bylo na slovenském mistrovství něco přes 80, čili cca o dvacet méně než v Třinci. Pokud jde o jejich úroveň, mohu se vyjádřit hlavně ke své kategorii. Výmluvným budiž fakt, že Michal Pliešovský, který na Slovensku vyhrál, skončil týden předtím na českých mistrovstvích šestý. To jasně dokresluje, jak narvaná byla naše kategorie před týdnem v Třinci. Ostatní kategorie jsem tak pozorně nesledoval, a to ani v Třinci, ani na Slovensku, tudíž nemůžu soudit. Troufnu si však říct, že stejně jako v ČR, tak ani na Slovensku nebyli vyloženě slabí či nepřipravení závodníci, a to napříč všemi kategoriemi.

Překonat výkon organizátorů z třineckých závodů snad ani nejde. Přesto zvládli bratia z Grobu soutěž dobře. Bodík dolů za půlhodinové zpoždění, které nabrali hned na začátku. Jinak ale šlapalo vše na jedničku. Výborné byly 4 kamery, které přenášely obraz na velkou obrazovku v rozcvičovně, a tak si mohl každý závodník udržovat přehled o průběhu závodu. Dva krátkodobé výpadky proudu nijak nerozhodily velezkušeného moderátora Petera Vonse a šlo tak spíš o úsměvný moment než nějaký průšvih. Divácká obsazenost byla rovněž výborná. Už na semifinále bylo hlediště zhruba ze 2/3 naplněno, finále sledovalo odhadem 250-300 diváků. A bylo cítit, že je kulturistika baví, což pro závodníky funguje jako snad nejlepší motivace.

 V kategorii muži nad 180 cm bylo od začátku jasné, kdo bojuje o zlato - M. Pliešovský (vpravo) vs. I. Vadkerti.

Na své exhibiční vystoupení dorazila ikona slovenské i české naturální scény - držitel mnoha titulů z ME i MS, nikdo jiný než novopečený ocko Erik Tóth. Není tajemstvím, že jeho nová životní úloha vyvolala v kuloárech spekulace o Erikově další sportovní kariéře. Svým vystoupením však tento talent nekompromisně umlčel všechny pochybovače a znovu dokázal, že "to tam má". Navíc, s bezmála 30 starty na svém kontě patří mezi velezkušené závodníky, a kdo měl možnost Erika sledovat při jeho exibici mi dá jistě zapravdu, že jeho prezentace na pódiu je bez nadsázky jedinečná. S ockovým počínáním byl nadmíru spokojen i hrdý synček Eric!

Erik & Eric Tóthovi (foto vlevo); P. Juriga (10. na MČR 2011) a Erik Tóth (1. na MČR 2011) (foto vpravo).

 Co se nepovedlo na "Třineckém masakru", povedlo se v Grobe. Z jedenáctičlenného startovního pole jsem se probojoval do finále. Předcházely tomu čtyři vyvolávání a troufnu si říct i povedená sestava. Tušil jsem, že ve finále by mohl být reálný boj až o čtvrté místo. Proto jsme s trenérkou dál ladili formu, hlavně se snažili víc stáhnout vodu. To se podařilo, a do finále jsem nastupoval o poznání ostřejší, čemuž odpovídá i bodové hodnocení finálové části.

Finálová šestka kategorie mužů nad 180 cm.

 Ve výsledku jsem tak bral se slušným náskokem čtvrté místo. Při pohledu na první trojici jsme zvládli nejvíc, co se dalo a já jsem s umístěním naprosto spokojený...co plácám, nadšený!

 Muži nad 180 cm - zleva: 6. Furín, 4. Juriga, 2. Vadkerti, ředitel soutěže V. Rigo, 1. Pliešovský, asi sponzor :-), 3. Marcko, 5. Hlavička.

 Stupně vítězů - zleva: 2. Vadkerti, 1. Pliešovský, 3. Marcko.

Protože raut uspořádali pořadatelé přímo v hledišti, dala jim příprava asi hodinku zabrat. Čekání jsme si zkrátili tlacháním v kruhu úspěšné české výpravy. Banket nachystali organizátoři hezky, cožpak o to. Možná si ale dali až zbytečnou práci. Samotný pohled na postávající hladové kulturisty a fitnessky jasně naznačoval, že udržovat pokrmy teplé za pomoci hořáků přímo na stolech je vcelku zbytečné. Ačkoli bylo jídla dost, pilní závodníci obsypali stoly, aby na nich za 20 minut zůstaly jen prázdné tácy. Jak říkám, nakrmit kulturisty po závodech prostě nejde ;-)!

 S Peťou Zemanovou (2. v kat. fitness model do 170 cm) a jedním z rozhodčích; s Jindrou Nesrstou (4. v kat. muži do 180 cm).

Jste-li pravidelnými čitateli těchto fotoreportů ze soutěží, už vás nemůže překvapit, že jejich závěr je tradičně věnován žrádlu. Co si budeme povídat, hřích obžerství ke kulturistické soutěži patří. A tak, i přes povedený banket, jsem dal zavděk "mekáči" v nedaléké Trnavě, kterou jsme měli po cestě domů.

 Kompletní výsledky zde.

P. Juriga